3.9. Velešín
3.9. Velešín
rychlý jako drak.
Průvodčí náhle pláčem
hlásí do vysílačky.
Franto, přejeli jsme člověka.
Pusť mě ven.
Slzami se zalyká.
Volá hasiče a k autu utíká.
Přejezd ukazoval červenou,
a přesto řidič měl jinou.
Život někdy na vteřiny
a osud nezvrátí se.
Nebe bere oběti.
Bůh s námi
a výkřik letí.
Franto, za to nemůžeme.
Drž se, vjel nám tam.
Odpočiň si.
Nejsi v tom sám.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Smutné, dělal jsem na "dráze" a tykal si s dvěma strojvedoucími, kteří zemřeli při srážkách vlaků. Jeden u Trutnova a druhý někde v u Ústí nad Labem. :-(
12.09.2022 16:04:52 | Stanislav32
Je to těžké povolání a moc.
Tato báseň je dle události, co jsem zažila.
Průvodčí ve vlaku se maximálně snažila i přivolaní hasiči.
Pořád na to myslím a přeji si, aby ta událost se vůbec nestala.
Třeba ta básnička pomůže, aby se jiní rozhlíželi na přejezdu.
12.09.2022 17:25:44 | mkinka
Bůh pomůže snad všem lidem, až na to přijde .) pěkná
12.09.2022 09:32:45 | Constantine
Zlatý, kéž bych tuto básničku nemusela psát, ale slíbila jsem si, že tím upozorním, že se na přejezdu musí dávat pozor.
Když jsem byla svědkem nehody v tom vlaku a viděla smrt v přímém přenosu, chtěla jsem vyslat varování, jak přejezd je krutě nebezpečný.
12.09.2022 10:28:30 | mkinka