Schovám tě

Schovám tě do poslední slzy vesmíru,
kterou utvořím jen tobě na míru.
A nechám ji skápnout do řeky,
jedině tak tu budeš na věky.

Tvůj portrét vyryji do skály,
aby i ti příští poznali,
krásu tvých všedních úsměvů,
s hrdostí jim jí předvedu.

Tvou lásku ukryji do květu kopretin,
nebudu se hádat, jen to tak odvětím,
a v každé rostlině bude tvůj květ,
který mi navždy budou závidět.

Vyšeptám do větru krásu tvých slov,
ať nesou je stromy i křídla sov,
nechť na věky větrem zní,
"Tvá slova srdce rozezní."

A pohled tvých očí daruji nebesům,
ať pomohou všem krásným dnům,
ať dohlíží na všechno snění,
ať vše špatné v dobré změní,
ať neupadnou v zapomnění...