Přijetí

Celým mým životem doprovázel mě plamen,
teplý, vroucný, byl mým Sluncem.
Netušila jsem, co pro sebe jednoho dne se stanem,
ty dny jako třísky prolétly srdcem dychtivým.

Byla jsi mi vším svou podstatou,
možná si chtěla víc, v rukách vířící se prach.
Tvé chování je mi krutou odplatou,
Nemám sílu chodit minulosti ve stopách.

Půlka mé duše stala se neznámou,
zanechala těla a odešla v dál.
Mračna sehnala se nad hlavou,
Tíživý pocit, květů jenž se rozpadnou,
trny skrývajíc svůj žal.

K svobodě vede cesta dlouhá,
avšak již vstávám s hrdostí svou.
Střípky ze slov a vzpomínka pouhá,
tvá vůně, tvůj smích, nemají moc nade mnou..