Vím...

Tak nádherná jako noční obloha posetá hvězdami, jako to nejjemnější prvorozené kvítí.
Je naše láska

Jako vítr u širého oceánu, vůně čistě vypraného prádla, jako dotek anděla.
Je naše láska

Zvrat

Tak jako hvězda padá k zemi, zvadne též kvítí.
Jako poslední mezi hvězdami, má slza za noci se třpytí.

Jako vítr jenž odvane zbytky radosti, oděn do černého moře, utápíš se dotekem marnosti, sám v ďáblově dvoře.

Necítíš se vinen, netušíš co se stalo.
Hledáš způsoby, hledáš důvody, ale srdce Tvé již to vzdalo.

Vím

že je to má vina
že nedokážu býti Ti vším
že nejsem skvělá vůbec v ničem
že žít teď bez Tebe musím, vím..