Slzičky k nebi...
Slzičky k nebi...
Anotace: pro moji babičku, protože pro mě prostě strašně moc znamená a vždycky bude a navždy budu cítit tu její vůni v mém srdci, které ji nikdy neopustí...NIKDY...
Hlava zabořená v polštáři
/uslzavěný údolí/
Z úsměvů si pamatuju
jen pocity,
co se tenkrát malicherně rozpily na papíře
/který jsem chtěla psát jen pro tebe/
Roztrhala jsem ho
/nebyl dost dobrý/
nestál za vzpomínání
bez rozbolavělých slz,
které jen dráždí k pláči...
Srdce sevřela nejistota
a nutí ho dál už nedýchat
/tak už přestaň ty hlupáku/
Zkus se zastavit...
Mám tak moc velký strach...
/"obejme mě ještě někdy někdo?"
upřímně?.../
V zamlženým okně
mizí pár neostře zamlžených obrázků,
/nechci věřit ...tak málo tu zůstalo/
co bych si chtěla schovat na památku
/nevzpomínám...zoufale zapomínám/
pláču
...sama...
a za koutkem utíká mi další slza,
která polyká další kousíček radosti
/co schovávala jsem si pro tebe/
co měla teď tu být s námi
a v nás...
Choulím se do tvé oblíbené deky...
...tisknu polštář...
Proboha
tak už stroječky v hodinách
zastavte
čas
.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Moc hezká básnička, až mi začalo být trošku smutno, protože jsem zažil něco obdobnýho... Je to ale život, člověk si musí uchovat v paměti jen to hezký :)
15.05.2007 12:23:00 | Richard LaFontaine
Máme si toho tolik co říct ....
.. a nejvíce pak ...
.... když už nemůžeme .....
a tak aspoň hovoříme beze slov ... srdcem ....
.... k těm, ke kterým již slova nedoletí ...
----------------------------------------------------
*- .. měl jsem hodně rád moji mamku ... a nedokázal jsem jí to nikdy říct .... a ani ona mě ...
.... ale myslím si že to bylo vzájemné ...
.... a pokud to nebe existuje ... tak i ... je ...
04.04.2007 15:10:00 | HarryHH
Ahoj Liz, hodnotit nebudu. Babičky nikdo nenahradí. Já má tu svoji ráda ... ráda je slabé slovo. A tak se jednoho okamžiku děsím ... ale ty si ty milé vzpomínky nech, nerada by viděla, že pláčeš ...
29.03.2007 18:14:00 | marllichy
jej Liz...to je moc krásný, víš úplně jsem si vzpoměla na dědečka. Vždycky jsem chtěla napsat básničku jenom pro něj, už od tý doby co jsem ani neuměla mluvit:) a vždycky jsem něco napsala a nelíbilo se mi to tak jsem to vyhodila...chtěla jsem jen aby si přečetl jak ho mám ráda když jsem mu to neuměla říct sama...a než jsme se vymáčkla...čára... a místo JE se říká BYL...a já doufám že to ví, že ho mám pořád ráda i když jsem mu to neřekla nikdy...pa Rozárenka
28.03.2007 21:28:00 | Anule
mám jeden dost omlácenej hrnek po babičce - dobře si pamatuju, jak si do něj dělala bílý kafe. je můj oblíbenej... ,-)
Popravdě řečeno jsem nikdy nechápal básničky, který se nerýmujou, ale asi konečně dospívám, protože mi to sem tam i něco řekne... :) (a tahle má pocitů na dva emoční megacloumáky :) )
27.03.2007 15:32:00 | callowsick
Tak ta je opravdu moc, moc smutná ... nechtěla jsem ju ani hodnotit.
24.03.2007 14:08:00 | NikitaNikaT.
Moc krasna , slzy mam v oku, mam stejny pocit jako Ty iten smutek v srdci.
24.03.2007 00:41:00 | carodejka