Nehty mi přerůstají přes lůžka,
pod nosem hustý, roste mi knír,
dávno má náhradu, ta moje dceruška,
já musím sjednat si, v duši své smír…
Dlouhé vlasy mi padají do čela,
břich se mi ztratil a duši, pásy opínají,
celá má bytost, jeví se ošuntělá,
okolo propasti, zas chodím při okraji…
Strach se dnes po letech objevil,
na duši snesly se tíživé chmury,
ztracenec ve mně, zase se projevil,
na povrch vylézají, mé skryté kreatury…
Moc se mi to líbí. Posílám pozdrav z jižních Čech.
25.02.2023 02:26:20 | Václav
Ať je lépe. Střídá se to, tak snad se to brzy zhoupne do optimálnější polohy.
13.01.2023 23:55:09 | Rozmarýna