Neviditelná

Jak pomník za šípkovým keřem s obrázky a jmény
Jako les za městem kde nikdo nepodtíná kmeny
Jako vzduch co dýcháš a ani o něm nevíš
Jsem člověk co se skrývá a netřeba mu skrýš
Průhledná jak voda a přece jsem
Člověk co se schová - člověk co je sen
Jsem duch co v něj věříš bez důkazu
Jsem jméno které slyšíš bez obrazu
Jak paprsek světla když zářivý je den
Jsem jenom stín na zdi nocí podveden
Sama a jediná neviděna jdu životem
Zapomenutý dopis kde psáno je je t‘aime