Tak nevím co napsat, snad, je mi smutno

Koupil jsem si růžové brýle co jsem nedavno rozbil,
nasadil jsem si je, a Hle, temno, zrak jsem pozbyl.
Snažím se vidět svět růžověji, ale nějak se pořád nedaří,
i brýle růžové jsou mi nanic, jsem jak nervózní panic.
Klidu v duši ubylo a přitom dlouho strkám hlavu do písku,
málo platný, vím dobře, že válka jaderná je nablízku.

Bože dej ať jsou to jenom moje chyméry, ať se to nejhorší nestane,
ááá, zase se mi to do hlavy vkrádá, strašná doba prý nastane.
A třeba mně mé tušení jen straší, ten temný si z mojí duší jen pohrává,
Andělé svatí přijděte nám na pomoc, hra s ďáblem není žádná zábava.