Příběh ženy z Acorusu

Anotace: Mezi řádky 2023

Maminko, umři.
Tatínek si přál, aby jsi umřela.
Budu tu sama s tatínkem.

Holčičko, to není hra.
Tak já nechcu, aby jsi umřela.

Pláč a objetí.
Dítě usíná.

Autor mkinka, 25.04.2023

Přečteno 136x

Tipy 17

Poslední tipující: Sima, 8Zdenek, Stanislav32, šerý, Fialový metal, Psavec, Marťas9, Marry31, Ondra, Sonador, ...

Komentáře (17)

Komentujících (7)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

To je moc smutné, že takhle nejbližší člověk manipuluje s dceruškou proti mámě

25.04.2023 14:23:08 | Marťas9

Drahá, život není jednoduchý. Objímám.

25.04.2023 14:31:24 | mkinka

U dětí nic divného. Ony totiž, i za smrtí něco vidí. :-))

25.04.2023 11:25:26 | Kan

Zpětně vlastně bych byla ráda, kdyby tato báseň ani nevznikla, aby neměla důvod.
Ale osud někdy dává lekce a s tím či oním se člověk musí uvnitř vypořádat sám.

25.04.2023 11:30:32 | mkinka

Aha ! On je to skutečný příběh. Pak souhlasím, neměl by nastat důvod k napsání.

25.04.2023 11:37:40 | Kan

Je to to pro druhé ženy, že to a to neprožívají jediné. Děkuji za porozumění hodně citlivým řádkům.

25.04.2023 12:42:36 | mkinka

Je to to pro druhé ženy, že to a to neprožívají jediné. Děkuji za porozumění hodně citlivým řádkům.

25.04.2023 12:42:36 | mkinka

To je opravdu smutné, ale člověk se musí vypsat

25.04.2023 11:02:20 | Marry31

Ano, přesně tak, drahá.

25.04.2023 11:14:14 | mkinka

mkinko, to je přesmutný květ v záhonu jinak rozčepýřených zahrad vůňopisných... ST*

25.04.2023 10:06:34 | Frr

Bohužel i takové jsou třinácté komnaty. Třeba příběh pomůže dál. To je i důvod, proč to sem dávám.

25.04.2023 10:21:32 | mkinka

normálně jsem se rozbrečela... ale víš proč? většina lidí prostě opravdu vůbec netuší, co činí... a je jediná cesta - odpustit jim...

25.04.2023 09:48:31 | Sonador

Jsem naživu. Tak odpouštím vždy a všude. Nechat naživu to se často nestává.
Díky Bohu, že mě tu tenkrát nechal.
Prostě v některém případě život není samozřejmost.
Násilník občas nemá klapku a neuvědomuje si, co činí.

25.04.2023 10:20:25 | mkinka

Jituško milá, děkuji za emoce...
Měj se lépe a ještě lépe :*

25.04.2023 09:18:57 | Ondra

To je před 21 lety. Tenkrát jsem nepsala. Nebyla ani síla. Třeba to pomůže jiným ženám, že mají šanci, utéct. Kéž básně pomáhají ostatním lidem.

25.04.2023 09:35:13 | mkinka

Je to síla a velmi náročné - nedivím se, že se milá Son rozplakala - také k tomu nemám daleko...
Přesně, jak píšeš - kéž básně pomáhají ostatním lidem...
Objímám Tě, Jitušenko :*

25.04.2023 10:15:44 | Ondra

I já děkuji za podporu, Ondro.

25.04.2023 10:23:14 | mkinka

Příběh ženy z Acorusu

Příběh ženy z Acorusu

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (1)

Návštěvnost