Už
Už nemám maminku,
kde chodila bych pro radu.
Už nemám tatínka
s ním šla bych hrabat zahradu.
Už nemám babičku,
co vedla mě k pletení.
Už nemám dědečka,
co mi do památníčku kreslil jeleny.
Své předky už jsem ztratila,
už nedovolám se pomoci.
Zemřeli s nemoci i stářím
což nebylo v mé moci.
Je zvláštní prázdno
v tom srdci zhýčkaném.
Vzpomínky leda zvěčnit
na starý pergamen.
Také rád vzpomínám na lidičky kteří již tady nejsou a byli bezva. Standa
01.05.2023 06:48:46 | Stanislav32
Děkuji moc za komentář. No jelikož jsem se mamce narodila až v 34,tak jsem si té starší generace moc neužila. Důležité je, že jako dítě jsem prošla tou jejich starší kouzelnou výchovou, která ze mne udělala normálního človíčka. Děkuji jim do nebe.
01.05.2023 07:00:03 | Marťas9
Nádherné - dojemné - srdcem napsané...
Milá Marto - velice děkuji za emoce.
Nádherná kresba :)
Měj se kouzelně s Láskou a citem, které v sobě máš :)
30.04.2023 14:22:32 | Ondra
Vzpomínky na ně ať dál tě hřejí
nic nelze zastavit, život se mění.
Je dobře, že s TEBOU po nějaký čas
byli a předali..TI mnoho svých rad
a také nechali v duši tvé, nejednu z krás.**
30.04.2023 11:17:01 | jenommarie
Děkuji moc za pravdivý komentář. Srdce mám po nich.
30.04.2023 11:29:28 | Marťas9
Je to z básně cítit..už to,že ti tak schází..a jsou pro tebe vzácní. **:)
30.04.2023 11:34:11 | jenommarie