Omlouvám se, sbohem.
Omlouvám se, sbohem.
Anotace: Tímto snad konečně dám sbohem Áně, která byla tou nejlepší kamarádkou, co jsem si mohla přát.
Už si ani nepamatuju,
jak začalo naše přátelství
trvalo tak dlouho, tak krátce,
jak mohlo tak rychle zmizet?
Slibovaly jsme si navždy,
přesto to trvalo jen sedm let
i když se cítím zrazená,
vím, že to není tvoje chyba.
Jak se vzdát něčeho, co je část tebe?
Celé ty roky se zdají jako celý život.
Co jsem dělala, když jsem tě ještě neměla?
Hodiny jsme si povídaly,
čas neexistoval.
Vždy jsi věděla co říct.
Dnes jsem sama.
Je to jak klišé z písní,
Teď vypadáš šťastnější.
Nenávidím se za to, že ti to nedokážu přát.
Že ti závidím.
Omlouvám se, sbohem.
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Já v tobě vidím někoho, kdo se sice velice trápí ztrátou kamarádky, ale dovede si přiznat i negativní emoce, nedusíš je v sobě, vypustila jsi je do svých řádků a to je moc, moc dobře!!!
01.11.2023 22:50:25 | cappuccinogirl
Milá Quenyo,
protože vás obě znám tak mi to nedalo a Áně jsem to dala přečíst. Teď jen zopakuji její slova, kterými reagovala.
„Já jí mám taky pořád ráda, ale už jsem to prostě nezvládala a musela jsem jít dál bez ní."
Nutno dodat, že jí u toho tekly slzy. Pevně doufám, že tě tento komentář alespoň trochu potěší, i když není v radostném duchu.
28.06.2023 14:35:33 | LuMaRy
Ahoj. Na svůj věk píšeš moc hezky. Na profilu máš, že ti je 14 let? Jsi ještě velmi mladá, takových kamarádů si ve svém životě najdeš spoustu, neboj. Máš všechno před sebou.
08.06.2023 00:06:45 | Václav
Ahoj, Tvá báseň mne dost zaujala! Je tak upřímná a pro Tebe pravdivá, že se tím stává skutečnou básní pro všechny, kdo jí čtou. Podařilo se Ti v ní otevřít sebe samu pro ostatní. Teď už víš, jaké to je oslovit čtenáře, já Ti upřímně říkám, že Tě čtu se čtenářským požitkem. A teď záleží jen na Tobě, jestli toto otevření, tento průchod budeš používat pro své vyjadřování nebo ne. Pokud ano, musíš si dát pozor, abys místo trpělivého čekání, až přijde “pravdivé psaní”, neměla potřebu stylizovat se do něj, abys nepodvedla sebe nebo nás, čtenáře, protože to nakonec všichni poznáme… Když nyní víš, že máš moc nás oslovit, můžeš obrátit pozornost na to “jak”. Můžeš se zlehka zabývat formou a zkoušet jaký rytmus, jaká melodičnost Tvému psaní nejlépe sluší a nejlépe je vyjadřuje. Ber to jen jako můj soukromý názor náhodného čtenáře, který zůstal zírat na Tvůj text v úžasu. Umíš přijímat bolest a měnit ji v krásu, a to je dar. Těším se z Tebe…
06.06.2023 07:38:27 | Kairos
Quenyo, to je silné. Vím, jaké to je, ztratit spřízněnou duši. A je báječné, že to ze sebe dostáváš tímto způsobem. Držím palce, jsi odvážná (už jen tím, že tady píšeš) a brzy jistě najdeš jinou spřízněnou duši nebo i více. Držím palce!
30.05.2023 14:06:05 | Vlaštovka