Bráško

Bráško..

Je to zhruba dva a dvacet dlouhých let,
- osud se rozhodl a udeřil.

Bezmoc, obavy, néééé, to se jenom splet,
- tak ne!!......... a bolestí nešetřil.

Je to zvláštní..

Miliarda otázek, ale jen jedno slovo, proč??!
- rozhodl bez nás, neptal se!!

Měl právo?? připravit tě o životní kolotoč??
- ptal jsem se....... neozval se.

Až teď..

Určitou odpověď skrývá symbolika v datech,
- jenže.. muselo to tak vážně být??!

Bojovat s časem, hledat úsměv na rtech,
- z úcty...... dovolil jsem si tvé jméno vzít.

Tohle všechno dává smysl..

Mám syna a daroval jsem mu kus tebe!!!
- přísahám, dozví se, proč je Tomáš!!

Ochraňuj ho prosím, vím že koukáš z nebe,
- buď jeho anděl, buď jeho stráž.

A tak jsem našel odvahu..

Nezapomněl jsem, jen jsem se bál,
- na smrt člověka nepřipravíš!!

Bojoval, snažil se, někdy jen nehybně stál,
- a přemýšlel, jestli mě pochopíš.

Tvůj brácha..


W 19'