Osamělá duše
Osamělá duše
Potkám tvy oči
A ty mě ani nevidíš
Jen sotva odpovíš
Když zašeptám
Ahoj
Mohli bysme si bějt blízky
Dvě spřízněný duše
Možná nejsme
A zdá se mi, že se nikdy
Nedozvíme
Má vlastní matko
Nosila jsi mě v sobě
A teď nic nevidíš
Jen to, co nosím já
Lidé se ptají
Jak se mám
Ty se jen usměješ a přikývneš
Nenechme to takhle skončit
Skončit polož mě
Pod boží oblohou a
Poznej mě
Nejen očima
Sejmi
Masku masa a kostí a
Pohlednic na mou duši
Osamělou
Takže teď už víš proč?
A ty mě ani nevidíš
Jen sotva odpovíš
Když zašeptám
Ahoj
Mohli bysme si bějt blízky
Dvě spřízněný duše
Možná nejsme
A zdá se mi, že se nikdy
Nedozvíme
Má vlastní matko
Nosila jsi mě v sobě
A teď nic nevidíš
Jen to, co nosím já
Lidé se ptají
Jak se mám
Ty se jen usměješ a přikývneš
Nenechme to takhle skončit
Skončit polož mě
Pod boží oblohou a
Poznej mě
Nejen očima
Sejmi
Masku masa a kostí a
Pohlednic na mou duši
Osamělou
Takže teď už víš proč?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Báseň se mě dotkla. Duše (osamělá) ukrytá pod maskou masa a kostí - hezky vyjádřeno, těm pocitům rozumím.
20.07.2023 19:01:49 | Amarylka
Samota je smutná. Z osobního hlediska velmi citlivé téma. Je důležité se vypsat, aby jsi na to nebyl sám. Kamarádsky objímám. Velmi složité téma a je dobře, že jsi se podělil z psychologického vývoje je lepší to a to ze sebe dostat. Psaní je taková psychoterapie. Vítej.
20.07.2023 16:10:00 | mkinka