Tvá láska

Mou Lásku tiše odmítáš,

vůbec ji do svého srdce nepouštíš

Tvá Láska do neznáma mizí,

marně čekám až se znovu objeví

Tvá Láska je mi na sto mil vzdálena,

je přede mnou bezpečně skryta

Tvá Láska mi moc chybí,

opět mi schází

Tvá Láska je mi zahalena,

asi si přeje býti zakryta

Tvá Láska začíná být pro mě cizí,

já však chci, aby byla ryzí

Tvá Láska pomalu odplouvá,

pak najednou připlouvá

Tvá Láska mě opouští,

různé myšlenky se mi hlavou honí,

stále dokola zas a zas se mi vrací

Mé srdce Tvou Lásku žádá,

marně ji zpět volá

Pro záchranu její nic neděláš,

proč ji jen k záhubě vedeš

Už si mě ani nevšímáš,

málo času mi věnuješ,

jen se ptám,

co s tím dělat mám?

Tvá Láska je pro mě důležitá,

proto se má Láska nevzdá,

raději se bude o Tebe prát

Tvá Láska mě zkouší,

zda to ta má všechno vydrží,

 zda to také ustojí

a ke mně se vrátí

Tvá Láska nechce být zničena,

chce být znovu probuzena

Tvá Láska je hluboká propast,

ze které není úniku

Raději dáváš jiným přednost

a s nimi se rád i bavíš

Často mě samotnou necháváš,

slova Lásky ode mně slyšet nechceš

Tvá Láska jako plamen svíce zhasíná,

někdo ji k tomu nabádá

Tvá Láska jako květina uvadá,

já si přeji, aby nadále jen kvetla

Po Tvé Lásce se mi moc stýská,

proto jsem tak smutná,

chci být veselá

a ve svém srdci Radost mít

Tvá Láska je jako ledová kra 

a ve Tvém srdci se chlad nachází,

žádná Vřelost tam není

Copak už jsem se Ti omrzela

a potěšení, které Ti nabízím,

v jiné náruči hledáš

Moc Tě, prosím, pro záchranu naší Lásky

něco učiň a ke dnu ji nepouštěj!