Dorotka

Občas lidé dopadnou jako Dorotka, 

 

kterou ta velká role dohnala k šílenství, 

 

drogám, PPP a nehezké smrti v 47, 

 

věku, kdy umřel i Van Gogh, 

 

skvělý umělec, kterého proslavila bolest a tragédie, 

 

a já jednu takovou Dorotku potkal na ulici.

 

Šel o berlích, v ruce držel Braníka 

 

a obličej měl vyhublí od pervitinu a dalšího svinstva, 

 

co mu teče skrz nervy, rovnou k šedé kůře, 

 

a cítil jsem neskonalý smutek v jeho očích. 

 

Lidé ho odkopli, nepromluví na něj, 

 

protože závislost je tragická jen u slavných, 

 

a on je bezvýznamný nikdo, 

 

co čeká na smrt, ve které znovu uslyší slova. 

 

Rád s ním mluvím, i když nic nedává smysl.