Živí mezi mrtvými
Po hřbitově prochází se
Mladý mezi starými
Myšlenky mu rozchází se
Hledá tu naději, hledá tu spásu
Čeká, až mu někdo na prosbu odpoví
Doufá, že nalezne tu života krásu
A jeho myšlenky mu kdosi dopoví
Sedí na lavičce, kolem se dívá
Sleduje průvod, co právě ho míjí
Smuteční slavnost, na rakvi se věnec kývá
Z kostela zvon k poslední cestě odbíjí
Náhle mu projede mráz po celých zádech
Proč jen ten průvod plný jeho známých je?
Nedokáže teď provést výdech ani nádech
Vždyť je to on, kdo v rakvi podřimuje.
Nikdo z těch v průvodu nevidí ho tu sedět
Nikdo z nich neslyší ani jeho slova
Jak jen by mohl kdokoliv z nich vědět
Že jeho duše tu na ně promlouvá
Mrtvý mezi živými
Průvodem prochází se
Mladý mezi starými
Od bolesti teď oprostil se
Když jsem v Plaňanech na hřbitově chodím číst jména, abych věděla, kam všude mám udělat křížek.
Když si vzpomenu na bývalou sousedku paní Zdenku Mašínovou, je mi dobře až do poslední chvíle si schovávala mé básničky, teď je zas ochraňuje její dcera.
Stýská se mi po Zdeničce, ale ona a její bílé vlasy mě provázejí celým životem.
Moje básničky si schovávala jako zlatý poklad. Měla mě hodně ráda.
17.08.2023 21:29:57 | mkinka