Nabokovovy lolitky a My
Nabokovovy lolitky a My
zatímco já stále bdím
jsou unaveny, stejně tak i já
o tvé blízkosti sním.
a Nabokovovy lolitky
uléhají do temna
ty doma a já pryč
čeká mě noc příšerná.
a Nabokovovy lolitky
usínají pod hvězdami
naše pouto nepřeruší ani
velká dálka mezi námi...
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Obdivuji Nabokova. Chtěl bych umět psát, jako on! Byl jsem ohromen jeho tvorbou a nejen Lolitou, ale i díly Návratu, Odlesky západu slunce, Jaro na Fialtě. Možná také díky skvělému překladu - bohužel jméno překladatelky, už mi vypadlo z paměti.
Třeba jen ukázka z Lolity. "... byla tak milá - myslím Rita, tak slušná, že by se určitě z čirého soucitu a kamarádství oddala jakémukoli dojemnému stvoření, či klamu. Třeba starému zlomenému stromu nebo osiřelému dikobrazovi..."
No není ta pasáž pěkně a výstižně napsaná?
Rád jsem si tvé přečetl Leynde. Prima*
07.08.2023 16:50:40 | šerý
to vskutku je, naprosto s tebou souhlasím, šerý. já jsem od něj četl pouze Lolitu, která se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih. mám ale v plánu se vrhnout i na jeho další díla, takže děkuji za doporučení ;-) (a také díky za zastavení a komentář).
07.08.2023 17:23:17 | Leynd
Nabokovovy, když už to musí být...a patrně lolitky, protože Lolita byla jen jedna konkrétní...
07.08.2023 12:56:01 | stormeater