Ticho
Ticho
a čas nezná míru.
Odchod ideí
i bolest v týlu.
Den zpívá v roli ptáků
a opíjí v traktátu máků,
že bude třeba líp.
Okno je zavřené.
Proč?
Třes rukou mezi dveřmi.
Oči víří bez květenství.
Bez obejmutí
těká ráno v hluku dní.
Naděje umírá pomalu.
Den po dni.
V uších to píská.
Už začni.
Další nanosekunda
bude za chvilku
bez budoucnosti příští.
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Skvělý, silný, s parádními momenty - třeba "zpívá v roli ptáků", "naděje umírá pomalu! nebo "... nanosekunda...".
08.08.2023 18:15:35 | Koala
Báseň se dotkla někde uvnitř, děkuji...
08.08.2023 13:19:14 | RadekČ
Děkuji za čtenářskou odezvu. Díky tomu má smysl psát. Básně jsou pro mě terapií.
Děkuji za reakci i podporu.
08.08.2023 13:29:05 | mkinka
Smutná i v naději L * Líbí
08.08.2023 12:34:09 | Dejvis
Děkuji. Moc si vážím Tvého navštívení a zdravím do pracovního dne i přeji vše dobré.
08.08.2023 12:35:27 | mkinka
Nádherně vystiženo-napsáno, milá Jituško*
Měj se kouzelně a ať Ti práce uletí doslova mžikem ;)*
08.08.2023 11:30:27 | Ondra
No já sebe sama
jsem dnes ráno
objala
a je TO..
teď si zpívám
tralala.
.
Jituško přeji ti den shúdný
a nevzdávej se
ta nálada je za dveřmi. *;)
08.08.2023 10:19:44 | jenommarie
Děkuji, Maruška. Tvá slova léčí.
08.08.2023 10:52:05 | mkinka
Když vnímáš nanosekundu,tak to se ten den musí hrozně pomalu táhnout... v tom tichu. :)
08.08.2023 08:49:35 | Jiří I.Zahradník