Smutek I.
Smutek I.
Slunce pomalu zapadá,
ke spánku se ukládá
Měsíc na nebi jasně svítí,
hvězdy ho doplní svou září
V okně sedávám,
starým příběhům ho otvírám
Na noční oblohu se zadívám,
o svém životě přemýšlím
Hlavu v dlaních mám,
usmívám se vzpomínkám
Jako bumerang se vracejí,
jako film v kině se promítají
Ve smutnou princeznu jsem se proměnila,
přeji si, aby se radost vrátila
Osud se se mnou nemazlil,
těžké chvíle mi přichystal
Dny zalité sluncem zmizely,
temnotě se dveře otevřely
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Odchod blízkým lidiček moc bolí, sama jsem se už s hodně musela zozloučit. Je to vždy těžké a trvá to dlouho, než se to aspoň trošku zacelí. Ať tuto dobu zvládneš. Bývá to těžké, ale jak se to říká... čas všechny těžké rány zahojí, jizvičky ale zůstanou.
16.08.2023 21:02:12 | Marťas9
moc Ti děkuji za Tvá slova a komentář, v pondělí mi zemřela teta, byla to taťkova sestra, už se s ní nestačil usmířit a moc ho to mrzí, krásně jsi to vystihla
16.08.2023 21:09:09 | Misha
Jednou za temnota pomine
Ale kdy ? Kdo ví ?
15.08.2023 22:28:55 | Bufik
děkuji Ti za komentář a zastavení, sama nevím, kdy temnota pomine, jednou odejít musí
16.08.2023 04:34:04 | Misha
Pěkně vykreslená ponurá atmosféra. Doufám Míšo, že pokud to psalo tvé srdce, tak bude mít brzy důvod k veselejší, ale stejně pěkné poezii :-)
15.08.2023 22:09:00 | Žluťák
psalo to mé srdce, protože takto jsem se cítila, odešel navždy blízký člověk, moc nás to bolí, ale život jde dál
16.08.2023 04:32:37 | Misha