Strasti

Opírám se abych neupadla,

svět kolem mě se otřásl,

silou velikou jako dlouho ne. 

Kolem očí řasenková čerň,

v koši zmačkané kapesníky,

to jak srpen zahodil srpy.

Pomalu jsem zapomínala,

že srdce může dostat ránu,

teď zpátky v klubku jsem.

Už chápu, proč tolik pršelo,

nebe se bouřilo a brečelo,

nad nespravedlností života.