Plujeme si klidným mořem,
pluje parní paroloď
blízkost jitra hlásí slunce,
temné vody zvou mě, pojď...
Na palubě vítr vane,
krásné jitro vlahé vládne,
chvění ve mně nečekané
volá zevnitř: vše je zrádné.
Já však nechci vyjít z cviku,
vítám ráno s racčím zpěvem
a snídám na Titanicu.
Sedíš se mnou u stolečku
vládne radost, klid a láska,
čas už za ně píše tečku.
Já miluji i hudbu z něj.
Též Tobě přeji ze srdce krásným a ničím nerušený den. Rosere.
02.11.2023 14:12:11 | mkinka
parní paroloď mě zaujala...ukázkový pleonasmus...jako hovězí biftek, židovská synagoga nebo Brno - Venkov :D :D :D
02.11.2023 13:19:56 | stormeater
To byl záměr, ale chápu, že může být PARní PARoloď chápáno i jako stylistická chybka... Díky za komentář.
R
02.11.2023 14:07:16 | Roser
Titanic je dobrá inspirace. Film, legenda, láska. Kolik generací to vidělo a dohnalo k slzám. Děkuji za připomenutí. Je tam též dobré herecké obsazení.
02.11.2023 13:15:11 | mkinka
Mě tedy film přímo neinspiroval, ale jsem rád, že to vyvolá emoce / vzpomínky.
Děkuju za zastavení a krásný den přeji
R
02.11.2023 14:07:51 | Roser
Titanicu důvěru svou dals? Odvážný jsi... však že jeden zkončil na dně, neznamená, že tam nutně musí zkončit tenhle tvůj...
u tvého stolečku radost, klid a láska...
tož o tu se bij... tu potopit nenechej, kapitáne:-)*
krásnej večer tobě :-)*
22.10.2023 22:07:55 | cappuccinogirl