Bliklo že ty životní trosky, jak Robinsoni věci z vraku pracně přenášíme na svůj pustý ostrov. Na ostrově tolik života a přesto. Jen se svým nitrem se cítíme opuštěni.
03.11.2023 09:55:23 | šerý
...každej jsme trochu troska...pustej ostrov hadra...;-)...ale bereme to naštěstí lehko-vážně...jen když je to už příliš těžký, tak tomu říkáme osud...si to racionalizujeme...
03.11.2023 14:13:01 | Marten
zrovna peču chleba, jednou jsem zapomněla na sůl, a to nebylo vůbec dobrý... všeho je třeba;) básnička pěkná*
02.11.2023 17:45:34 | Sonador
To už jsem dlouho nedělal...
03.11.2023 14:23:18 | stormeater
...dík...;-)...upéct dobře chleba je taky umění...navíc voňavý a chutný...
02.11.2023 19:32:04 | Marten