Kapky splynou v jedno v tratolištích
korunami stromů vítr sviští
za kratší konec provazu tahám
jdu z kopce - marná - marná je snaha
Obloha jako černobílý film
sípavý mám dech - rozložitý týl
Jsem jako obět v pavoučí síti
přitom ztrácím dobré živobytí
Jsem jako nebe zakaboněný
život mám vyvrácený i s kořeny
Smutná, moc smutná, posílám ti vzdušnou čarou spoutu pozitivity a naděje. Měj se pěkně
04.11.2023 10:45:13 | Marťas9
.. tak ta je řádně listo.padová ...
opatruj se příteli :)
... teď už jistě v teple domova ...
03.11.2023 22:06:41 | narra peregrini
Pěkně a s citem i noblesou napsáno, jako vždy milý Márty :). Držím palec, ať je lépe ;-)
03.11.2023 19:46:10 | kozorožka
Každým rokem hůř a hůř se do toho listopadu ploužím, dříve mi to tak nevadilo, to nevlídno a ponurost, asi stárnu. Pěkné to máš.
03.11.2023 19:43:49 | Vivien
Určitě se všechno v dobré obrátí...kór, když tak dobře o tom básníš... Moc, moc přeju
03.11.2023 19:30:18 | Anfádis
Srdečné díky, Vlaďko
Je mi úzko
a jen sedm týdnů mi zbývá
neláká ani svěžest piva
03.11.2023 19:32:44 | kudlankaW
Sedm týdnů... sic nevím, do čeho (do Vánoc?), ale každopádně dostatečně dlouhá doba, abys nabral sílu a chuť poprat se s životem.
Věřím, že to dokážeš!
A už mlčím, protože to jsou stejně řeči, které Ti nepomohou. Věř ale, že Ti rozumím a moc na Tebe myslím a držím Ti palce.
03.11.2023 19:40:20 | Anfádis