Lovcův nářek

                                          Hajného nářek

Má milá má své oči jako len,

však asi slzou zrůžoví jí dnes,

ve chvíli, kdy se dozví, ach dozví se,

že ten, co nedbal její rady, už neuvidí les.

On leží tu, je úžasný i v chvíli smrt svojí,

proč neposlechl moji milou jen?

Teď leží tu a ten hajný se bojí,

zda do očí se vrátí milé len