Spadla klec

Navečer bloudím
a vidím tváře,
nechybí nikomu
nescházejí

Na paži číslo
tetované
beznaděj na duši
poplivané
ne už člověk
jenom věc
Spadla klec

Jen v tobě hlodá
bolestný vztek
na sebe sama
bláhového,
že sis kdy myslel
toto je nemožné
Spadla klec

Vina tě týrá
za tvoje děti
umučené
svědomí světa
otupené
duše jen bolí
hladová k smrti
Spadla klec

Slabostí padáš
jen bič tě žene
co občas žahne
kopřiva krutá
tělo
i mučenou ztupenou duši,
Spadla klec

Peklem se vlečeš
hladový nikdo
ruce a nohy
slámky a špejle
jedl bys cokoli
Spadla klec

Vzpomínky zvadly
minulost není
blízcí už nejsou
hodnota tvoje
feniků pár
Spadla klec

Stále se blíží
ta temná propast
poslední nádech
cyklónu smrti
bolavé ruce otroků hladí
kouzlem tě mění
v hnojivo kytek
a mýdlo lidí
Spadla klec

Navečer bloudím
svět se dál točí
nikomu nechybí
rodina moje
kytky dál kvetou
lidé se mydlí
Spadla klec

Když tváře přátel,
úsměvy září,
taky se směju
zeptat se bojím
uvnitř se chvěju
??????????
Až padne klec???