Máma

Sedíš sama v prázdném pokoji,
Jediné co slyšíš je jak tikají hodiny,
Víš že patříš přesně do té skupiny,
Co jsi na tomhle světě přijdou tak jiný,
Za všechno tohle můžou hlavně její činy.
Matkou se v té době nazývala,
Byla jsem kurva ještě malá,
Utrpení je vše co jsi mi do života dala,
Jako hodná matka jsi se ostatním zdála.
Nikdo neviděl to co se dělo za oponou,
Všechny ty sny, tak rychle v dětském pláči utonou,
Pohltilo mě to celou,
Nikde bych neříkala že jsi matkou být tebou,
Všechny ty pocity mě u srdce zebou.
Maluju na plátno barvou šedou,
Lidi si ani představit nedovedou,
Kolik bolesti si za ty roky beru sebou.
Podepsalo se to na mě tuší černou, kterou už jen tak světlé dny nesmejou!