Vyhlídka na smrt

Anotace: :(

Dívám se z okna obýváku
na několik malých strání
roste tam pár rudých máků
a u nich stojí paní.

Upřel jsem na ni svoje zraky
ona mi mávla kosou
náhle se stáhly černé mraky
okna se potáhly rosou.

Srdce mě náhle zabolelo
okem mi prošly vzpomínky
najednou světlo potemnělo
a já zas byl v náruči maminky.

Autor Ďábel sám, 06.01.2024

Přečteno 139x

Tipy 22

Poslední tipující: Tritvaetna, Marťas9, Marten, cappuccinogirl, Psavec, o3_gambit, martinaV, Sonador, Tomcat, Matahaja, ...

Komentáře (10)

Komentujících (9)

Komentáře

Smutné, ale krásně napsané

06.01.2024 22:11:04 | Marťas9

Díky

07.01.2024 06:51:35 | Ďábel sám

Zatra n a smutný téma, ale tak nádhernej konec to má...

06.01.2024 16:11:41 | cappuccinogirl

...ale ještě ses vrátil, aby jsi napsal tuhle báseň a mnoho dalších, tak to je dobrý. Někdy příště
Smrt pohostí tě.

06.01.2024 09:20:12 | Jiří I.Zahradník

Díky, mám vlastní...
... tak nezdržuj. A zhasni.

06.01.2024 08:55:30 | twisted.wicker

06.01.2024 08:45:54 | Tomcat

Hluboký a dojemný příběh, životaběh člověka, inteligentní. Zasáhlo mě.

06.01.2024 08:21:11 | Matahaja

Život má plno krás a kočky jsou přátelé napořád.doplnuji život i náš.

06.01.2024 06:40:16 | mkinka

Smrt je v nás, čeká jen na to, až nám dojde čas...
Líbí, děkuji;)

06.01.2024 06:34:56 | Luko tulák

děkuji

06.01.2024 07:48:35 | Ďábel sám

Uživatel