píšu Ti má drahá marnosti
a vráska na čele hlubší je
když budoucnost vidím se smát
loučím se s tebou sestro mé bolesti
rakev tvou políbím a půjdu dál
bosý a sám
přisednu k ohni cizinců
přivoním k ozvěnám
a zaposlouchám se do tónů
krásných tak, že i smutek
ten zbabělý lovec samotářů
pláče dojetím
jen vráska na čele hlubší a hlubší je...
Nesčítej vrásky na svém čele,
nepěstuj rány na duši,
kdo na svět usmívá se směle,
co samota je, netuší...
:-D
Nenapadlo by mne, že na literu najdu i tebe. Mám tě spojeného s litwebem.
Tohle je hodně silné a smutné, ale i ve smutku lze nalézat krásu, i k cizím ohňům se vejít...:-D
11.01.2024 04:40:49 | Kozoroh 1
upřímně bolestný text.
09.01.2024 14:57:12 | mkinka