23:32. Neděle.
Dej napít smutku.
Je šedomodrá tma, zas prší
do chladných světel.
Bolavá duše má přežívá.
Stopy tvých rukou
na okraji těla já cítím.
Kopretina!
Duše putují jarním kvítím.
Zas a znova.
Za ztraceným úsměvem tvým
dál pospíchám.
Některé stopy nejsou vidět.
Přesto jsou.
I ty staré času napospas.
Lásko má,
dám verše, sbohem, polibek.
Prázdno je.
i prázdno může být květina...
05.02.2024 17:13:42 | enigman
Krásná báseň....verše se ,,dotkly"...až tam, uvnitř...
04.02.2024 23:12:36 | Jarunka
děkuje duše duši :)
05.02.2024 07:30:24 | Penemue
Moc ráda jsem se s touhle básní "potkala", je nádherná:-)*
04.02.2024 22:43:29 | cappuccinogirl
děkuji*
05.02.2024 07:30:41 | Penemue