Kdybychom byli němé ryby,
Neznali zlých slov mámení,
Snad jenom verše zůstaly by,
Z nich přece city pramení!
Kdybychom v hrdle neměli hlasu,
Vždyť spíš než zpívá, často jen vrčí,
Kdyby tak ticho namísto času,
Kdy vládne vztek a krása se krčí.
Nemůžem celý svět ztlumit, oněmět?
Zapomenout lidské řeči
A nechmuřit se více z vět...
Snad jen tím tichem zlehka nechat pět
Něžné tóny, co zášť léčí,
A verše, kterým nebudem už moci rozumět.
Je to krásná báseň, ale já sama za sebe nechci bejt ryba. Ani němá, ani utlumená. Utopila bych se v emocích. Zeptej se němého, jestli chce být němý...
06.02.2024 20:40:46 | cappuccinogirl