Srdce mé tká

Srdce mé tká, pavučinou nití,
v spletitých vzorcích lásky a citů skví.
Jemně tkané pocity, jak květ v rozkvětu,
v srdci mé pulzuje, jak hudba v taktu.

První nit z lásky, jak zlatá příze,
proplétá se životem, jako růže v zahradě v přítmí.
Vzájemná pouta, jak tanec dvou duší,
srdce mé tká, co láska si přeje.

Druhá nit něžná, jako pohlazení vánku,
přátelství pevné, jak skalní útes v bouri.
Srdce mé tká, jak šití do plátna,
propletené osudy, jak pestrý létavý pták.

Třetí nit vášně, jak plamen v krbu,
v očích tvých plápolá, jako ohňostroj v noci.
Srdce mé tká, jak básnická slova,
co vyznávají lásku, v nejkrásnější podobě.

Čtvrtá nit touhy, jak proud řeky divoké,
přání a snění, co ve vlnách srdce mé rozčeří.
Tká se splněných snů, jak vysoké hory,
srdce mé tká, co lidská touha zvládne.

A pátá nit klidu, jak jemný dotek večera,
v objetí lásky, v bezpečí peřin světa.
Srdce mé tká, jak umělecký obraz,
kde barvy lásky malují náš společný svět.

Tak srdce mé tká, pavučinou života,
v niti lásky, v pletenci osudu.
Pro tebe, mé srdce tká nekonečnou píseň,
v níž zní tóny lásky a šepoty něhy.