Anotace: Bezútěšné verše z bezvládného lůna...
Bezbřehá bezmoc,
bezpočet bezcílné beznaděje,
beztíže stěží,
kostra se chvěje...
Bezesné noci,
bezová větévka bezectnosti
bezcitné bezzemky
bezvadně hostí...
Bezpečí mizí,
bezbranná, beztvará, zbídačená,
bezbarvě líbezná
mrtvá žena...
Bezduše sténám,
bezmasá bezradná silueta
bezedná bolest
tělo mi splétá...
Dobrá poezie a chápu melancholií jako vytlačení smutku ze sebe.
12.03.2024 08:00:15 | mkinka
Bezvadná, jen zbytečně smutná, jsi oddaná smutku, ale radost co tě čeká je větší
pro tu touhu. ST.
11.03.2024 19:49:07 | Paulín
Radost je krásná, jen někdy příliš zakalená. Ze smutku se mi líp íše, než z radosti, proto to tak vypadá. :))
11.03.2024 20:53:23 | Lesní žínka
Ta "hra" je ovšem kvalitně odvedená... a ačkoliv částečně vytváří odstup od těžké emoce, báseň je o to působivější. Obzvláště opakující se "bez" rezonuje s naléhavostí...
11.02.2024 22:03:47 | Ophelia81
Přijde mi trošku jako hra se slovy, doslova z nich ždímáš smutek spolu s rýmem.
11.02.2024 17:03:39 | palms
Je to jen báseň? Snad ano... Pěkný, byť pošmourný den, Lesní žínko :-)
11.02.2024 15:19:34 | Helen Mum