NarkoDeprese

Moje myšlenky dělají mi starosti,

Den co den dohánějí mě deprese a úzkosti.

Asi už mám narušenou osobnost, 

Už neznám svou pravou totožnost.

 

 

Kdyby to šlo z hlavy vymazat ty noční můry,

Ve snech mě chtějí zabít příšery a stvůry.

Moje duše je plná negativní energie,

Nepomohli ani odborný terapie.

 

 

Další nový den a život bez cílu,

Už nenacházím nikde v sobě novou sílu.

V depresi sama, ve tmě v pokoji sedím,

Co dál semnou bude, apsolutně nevím.

 

 

Kolík takových chvil depresivních ještě unesu?

A kolik zklamání ještě přes srdce přenesu?

Život můj je plný nátlaku a stresu,

Už zase cítím jak upadám do temna, cítím jak se třesu.

 

 

Tělo bez duše, duše bez svědomí, svědomí bez srdce,

Tohle je konec života, tohle není od života lekce.

V pokoji je tma, a ty ze světa potichu odcházíš,

S myšlenkou, že na svět nepatříš a nikdy se nevrátiš.