Srdce a mysl se spolu bijí
Vášeň a cit se ve mně sváří
A pak, na polštáři
Krůpěje slz se rozpíjí
To láska zmírá v duši mé
To cit kamsi mizí
To bolest buší v srdci mém
A zůstala jen, touha,
nenaplněný sen….
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dagmar_D%C3%A1nsk%C3%A1
27.05.2024 18:12:57 | Kozoroh 1
ano, vím o ní, dokonce jsem byla u toho kostela, kde je pohřbena, bohužel dovnitř jsme se nedostali, právě tam probíhala svatba. I v Dánsku o svatebním obřadu nepouštějí do kostela turisty. V tomto případě to ale chápu.
27.05.2024 19:30:07 | Aramgad
Milá Aramgadko*, moc krásně-smutně napsáno..
Láska neumírá
dokud člověk dýchá
dokud tepe naděje
v srdci Tvém ;-)
05.03.2024 20:35:39 | Ondra
Nejlepší je přestat cítit nic pak neboli
05.03.2024 20:01:46 | Mersi
Pak by ale člověk necítil ani radost a to by bylo škoda :o)
05.03.2024 20:08:59 | Aramgad
Tak radost je cit který neboli city jako.laska touha atd k čemu když vždy zhorkne;-)
05.03.2024 20:11:07 | Mersi
vždycky ne, některé zůstávají v srdci na celý život, a pak, láska je něco zcela jiného než touha
05.03.2024 20:20:54 | Aramgad