Já vím

Sednu si do trávy vedle tebe ,
nad hlavou koruny-modravé nebe.
Tiše ti vyprávým co se mi děje,
posloucháš-mlčíš a mě hlas se chvěje.

Myšlenky topí se ve vzpomínce,
na obětí-smích a na tvé nádherné ruce.
Místo kde duše brečí bez studu,
schoulím se ti do náručí a chvilku v ní pobudu.

Tráva mě hladí místo tebe,
zas chvíli spolu,když koukám do nebe.
Vítr zpívá tvojím hlasem-šeptá.
"Přijde chvíle,kdy naše láska opět se setká."

A pak jen tiše odpovím
"Mami-vždyť já vím"