Anotace: Letos v říjnu už to bude 13 let, a stále to bolí, snad na otázky mi odpoví...
Bolístko
Milovaný Tatínku,
kdo mi obejme ramínko?
Přikryješ mě svěžím vzduchem?
Pohladíš mě bílým brkem?
Uvidím Tě ještě někdy?
Odtajím ten zbytek pravdy?
Ty už víš, co nás čeká,
zda cesta za Tebou daleká.
Zda věřils v to, jenž dneska máš.
Z nebe nahlédneš, podíváš,
ochrannou ruku na nás dáš.
Ráda jsem, že nestrádáš...
Mé rány se snad zahojí,
při vzpomínkách zabolí.
Rozpláče mě cokoli.
I tato báseň moc bolí.
Slzy si pořád utírám,
pořád Tě táto ráda mám....
Díky za nahlédnutí, a tichou vzpomínku. Ještě, že máme aspoň ty vzpomínky, trochu si je z toho nebíčka k sobě přitahujeme. Měj hezky den a přidávám se k té tvé..
11.03.2024 07:25:22 | Marťas9
Ztráty milovaných bolí, tak připájím se k tiché vzpomínce... u mne to bylo před měsícem už 17. *
11.03.2024 07:19:59 | Tomcat