V šedých tónech osamělosti...
V šedých tónech osamělosti...
Až podvečer nacházím klid.
Doušek svařeného vína
pomůže.
Vítr se utišuje.
Básně netrpělivě čekají…
Plátno třetího dne
povídat si chce.
Vlákno vzdálenosti se zmenšuje...
Melancholie nemá žádné touhy,
je jako obraz beze jména.
V šedých tónech jsou tvé obrysy,
a v dlaních plátna předpovědi.
V šedých hejnech ptáků
odlétají mé modrokřídlé smutky.
Na horských stezkách šedí vlci
vyjí nocí hlasitými myšlenkami.
Ozvěna mraků a štětců
vine se cestou zapomnění.
V šedé každodennosti, kadeře pochybností
maluji na plátna své oblíbené....
Komentáře (21)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Smutky ať zmizí v dáli,
a svařené víno má-li
tu moc
zpříjemnit noc,
připiju si s tebou,
pokud dovolíš:-)**
17.03.2024 19:49:43 | cappuccinogirl
Jdu svařit víno ;-)***
17.03.2024 20:15:57 | Tomcat
Skořicí nešetři, prosím:-)**
17.03.2024 20:21:20 | cappuccinogirl
A ještě kousek badyánu
17.03.2024 20:22:39 | Tomcat
Máš-li, dej:-)
Ty připravuješ... a já se ti do toho nemíchám:-)
I když zamíchat bych to mohla, pokud mi svěříš vařečku:-):-):-)**
17.03.2024 20:29:43 | cappuccinogirl
No nevím, možná, snad ;-)**
17.03.2024 20:34:28 | Tomcat
Dooobře, zůstávám sedět...vím, že víš, co děláš... ta vůně všude kolem mi to prozrazuje...:-) Tož do skla, prosím:-)**
17.03.2024 20:36:41 | cappuccinogirl
Už nalévám...;-)**
17.03.2024 20:47:15 | Tomcat
Nádherná chvilka... děkuji ti za ni:-)* Moc příjemně mi bylo u tebe:-)** A tvé víno chutná...
17.03.2024 21:03:19 | cappuccinogirl
Samota je dar, tak to vidím já.
Pěkná báseň, Tomcate.
17.03.2024 18:34:18 | Žluťák
Moc díky, i když nejsem sám, rád samoty si někdy užívám, samota, ticho nebo hudba, žádné vnejší ruchy a vlivy, pak dobře se tvoří...
17.03.2024 18:46:16 | Tomcat