Po
Po
Z lásky zůstala vzpomínka
a prší i sněží bez ráje.
Čas divný.
Netěší mě.
Uvnitř jsem jako
zmrzlá meruňka
a nevykvetu z polínka.
Možná to slunce poradí.
Jsou Velikonoce.
Lidé se schází.
Já smutkem
zandavám židli.
Nikdo nepřijde.
Už roky někdo schází.
Bezvládí symfonie.
Vajíčka jsou natvrdo v ošatce.
Duše neveselí se.
A smích píši
do kolonky fantazie.
Slza je přirozená.
Nebojím se melancholie.
Člověk je takový,
jaký v danou chvíli je.
a prší i sněží bez ráje.
Čas divný.
Netěší mě.
Uvnitř jsem jako
zmrzlá meruňka
a nevykvetu z polínka.
Možná to slunce poradí.
Jsou Velikonoce.
Lidé se schází.
Já smutkem
zandavám židli.
Nikdo nepřijde.
Už roky někdo schází.
Bezvládí symfonie.
Vajíčka jsou natvrdo v ošatce.
Duše neveselí se.
A smích píši
do kolonky fantazie.
Slza je přirozená.
Nebojím se melancholie.
Člověk je takový,
jaký v danou chvíli je.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
mně meruňky asi fakt zmrzly, ale to nic... tvůj "přiměřený pesimismus" je zcela na místě. Za perlu považuji, že člověk je v danou chvíli takový, jaký je. Potěšilo. ST **
25.03.2024 17:19:05 | Pablo Kral
Silné emoce, Mkinko, smutek , snad ho ty slovíčka do básně vložená alespoň trošku z tý dušičky odplavují...a jistě nejen tobě...smutku je na světě tolik! Pomáháš...
Pohlazení posílám.
25.03.2024 14:29:40 | cappuccinogirl