Umírání
Umírání
Umírání
Bohužel i smrt je součásti života,
zářezy smutku,
život nám zamotá.
Slzy už vyschly,
vzniklo z nich moře,
tolik jsem v životě
poznala hoře.
Rodiče nemám,
nemám i staříčky,
taky přicházím
o strejdy a tetičky.
Koloběh života,
točí se dokola
nám také plamínek,
pomalu plápolá.
Teď jsme na řadě,
léta rostou,
zatím se skláníme
před smrtkou prostou.
Jednou to nevyjde,
budeme pomalí
naším potomkům,
život se zpomalí.
Přidají do moře,
část svojich vzpomínek,
tak jak to dělali
předci svých maminek.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
I smrt je součástí života,
někdy nám schází k smíření ochota...
Opatruj se, Marti (*)
16.04.2024 20:21:46 | Emily Říhová
Smutná pravda se kterou bohužel nic neuděláme
16.04.2024 07:44:28 | Marry31
To ne, max se můžete častěji ohýbat, ať té smrtce to trochu zkomplikujem. Díky za zastavení, měj se krásně.
16.04.2024 08:40:19 | Marťas9
Marti, je to tak, už jsme na řadě, jen doufáme, že ta s kosou bude mít zpoždění.
Když ten koloběh běží jak má, jsme s tím smíření, ale s tím, když potomci předbíhaj, neni mířen nikdo. ;-)ST
16.04.2024 06:34:40 | Tomcat
Díky za hezký a pravdivý komentář. Jak jsem báseň napsala, dala jsem to přečíst dcerce.
Napsala mi...
Krásné, ale smutné,
brečím...
Nikdo nechce nikoho stratit, když ho má nesmírně rád, realita je bohužel jinde. Někdy i nespravedlivá...
16.04.2024 07:34:09 | Marťas9