Temná symfonie srdce

Tichý pláč v srdci se ozývá,

když ve tmě duše zoufale hoří

V duši beznaděj a zmar vzkvétá,

ve ztraceném světě po lásce toužím

 

Srdce křičí, v tichu se ztrácím,

v oceánu samoty se topím

Nikdo však mé zoufalé volání neslyší,

na dně propasti se mi směje zoufalství

 

Srdce se bolestí drtí,

duše se v tichu jako kost láme

V těžkém oparu temnoty má naděje pláče,

v srdci mi nikde světlo nesvítá

 

V prázdném vesmíru můj hlas zaniká,

v temnotě bez naděje nekonečně tápu

Bez slz ve stínu milující srdce zaniká,

v beznaději mých snů jsem ztracena

 

V tichu zoufalství se moje vášeň topí,

v srdci mé poslední světlo zhasíná

V proudu času své vlastní stíny hledám,

v temnotě minulosti sama do tmy zalézám