Zahrádka
Zahrádka
Palicí zatluču květinu do betonu.
Tvá bude ta zahrádka
oplocená betonovými bloky domů.
Uprostřed sídliště tvá malá hromádka.
Netřeba zalévat
stejně neprší.
Snad stovky let bez vláhy
bez vláhy byl tento svět.
Beru si palici, se smutkem
pak tluču do betonu další květ.
Tvá bude ta zahrádka.
Tvůj bude tento svět.
Já odcházím
a květiny jen trčí
z betonu jak memento smutku
nad promarněným životem.
Tvé květiny, tvá zahrádka...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk... svůj širák... dávám dolů... děkuji, JT
09.05.2024 17:00:45 | mravenec
Tyhle zahradnický mám rád. Skvělá práce.
06.05.2024 20:04:46 | Jiří I.Zahradník
skvělá báseň! a ta poslední věta... ST*
05.05.2024 21:09:39 | Sonador
Děkuji moc. Každý pochopí o čem je ta báseň. Ne o zahrádce.
07.05.2024 19:39:20 | Paulín
Velké v obsahu, když projdu zahrádku najdu tam pampelišky a foukam do toho bílého chmýří a prostě jen zdravím a vlastně je to Pampelišková pohádka, že prostě ze žlutého kvetu je bílá a ta rozfouka nová semena a zase námět na básničku.
05.05.2024 12:52:42 | mkinka