Vzpomínky na lásku

Smutek se mě drží jako klíště,

nechci ronit slzy zbytečně

V duši sny jako paprsky svítí,

hledám cestu k vnitřní svobodě

V hrudi mi srdce těžce hoří,

občas se mi slzy do mých očí tlačí

Po mých tvářích se jedna za druhou kutálí,

v duši zpěv vzdáleného ptáka zazní

Smutek se v mém srdci usadil,

kdysi láska jako oheň hořela

Srdce mého manžela se v chladný kámen proměnilo,

během jediného okamžiku jako rybník zamrzlo

Srdce mé je láskou Tvou zbídačené,

Tvé věčné sliby teď prázdně znějí

V temnotě mé srdce tiše pláče,

když Tvá láska zmizela a tma se vynořila

Vzpomínky na lásku, co jednou plály,

táhnou se jako šedé stíny

V srdci jen tiché vzlyky zůstaly,

stíny minulosti se do mého života vtiskly