Jsem zahnaná do kouta,
jako ovečka lapená vlkem,
jako slunce přikryté mraky.
Topím se ve zmaru,
zatímco jsem si přála jaro,
já jen vždy milovala květen.
Uvízla jsem ve víru pod jezem,
zbývá jenom věřit, že vystačím s dechem
až dokud nevyplavu nad hladinu.