Valašská elegie

Padá hrouda padá

dáte si eště koláčka?

tam kdysi byla babička

 

padá hrouda padá

muzikant otírá trubku do tepláků

vržou jen kola funebráků

 

padá hrouda padá

Marcela má prý galána

svírám tu bolest jdu sama

 

padá hrouda padá

už cinká slivovice

kape vosk z kýčovité svíce

 

padá hrouda padá

hrob posetý květy v tichu

a smrt má jenom jednu pachuť

 

padá hrouda padá

toliká ústa polykají řízky salát i naděje

že se mnou někdo tady je

 

Padá hrouda padá

drolí se mezi prsty jak bolavá je

teskná valašská elegie