Hniji doma sám

Hniji doma sám a vzdechávám
banitý důlek se zašklebil
a podminoval hadičkami mou chabou prdel
do zánětů a nesnesitelných horeček
s krevních cév ucpaných vřetének.


Je to sebevrah defektus
co řeže a blije potichu
nemilosrdně lhostejností
a ničemností chorolící kůži slepičí.


Budu muset napsat závěť
nebo rovnou se odstřelit na poloslepý měsíc
a tam zjišťovat kusé plíce hornin
již nedýchám
již plazivá mrtvola
co dohořela v klubíčku nervů
z podzemí truchlivých matiček
nevylezu už do eskalátorů podnapilých nebes
a nevykvetu ani
kdybych hlouběj popelem povyrašil
hrubozrnným vichrem zalomených srdcí
a siláží časů sklizní dál.