Výjevy z dnešních dnů

Kolem čtvrté vzbudí se agónie
A s ní první kroky podobné novorozeněti
Lámavé a bloudivé co skládají se do sebe
Ve zlomku sekundy kostra mizí opět v matraci

Tóny bijí potřetí
A v mase a tkáních po kapkách kape živo
Je jej tak k málu, nicotně k málu
Že nevstane vzhůru
A zastaví čas

Jak krátkozraké jednání
K němuž nechá, dnem za dnem, se svést
V zorničkách očí rozšířil se celý spěch
A ve své plnosti ujídá z ulic květiny

Jsem slepý
Nakažen normami a představami
Co v průběhu bytí musely být ztraceny
A znovu nalezeny, po smítkách nakupeny,
Skládány a vtloukány mi do hlavy

Vše nabylo složitostmi
A tíhou
K věčné slepotě
Zde nehledej upsání