USCHLÁ VĚTEV
USCHLÁ VĚTEV
Anotace: ...???...
Kdo mysl otravuje bahnem stoky
a sotva oči otevře,
už kolem sebe plive jed,
kdo polyká den za dnem jen zlá slova,
protože ta dobrá ho dusí,
jako by za živa kopal hrob
své vlastní paměti.
Do rakve,
jednu po druhé,
ukládá
vzpomínky na kdysi hezké časy
a lopatou, co, přísahala bych, jízlivě se šklebí,
zahazuje je hlínou,
která studí…
…
Pomník toho, kdo zemřel
sám sobě
-
zrcadlo vnitřního prázdna,
na jehož sklo
kámen dých...
Komentáře (23)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Až najdeš na dně bahna sebe sama,
od pevné země se zas odrazíš,
trable a smutky zmizí za horama...
Že dokážeš to, v koutku mysli víš!
Chce to jen věřit hlavně sobě samé,
uvěříš-li, pak vyhrála si již,
i když tě zdání skutečnosti klame,
obratněji už poneseš svůj kříž...:-D
Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž
tím, že zří štěstí druhých přes svůj kříž!
17.06.2024 13:49:12 | Kozoroh 1
Básníku milý,
teď v téhle chvíli
dech jsi mi vyrazil,
když na dno sil
lidem ses svýma očima podíval
a pohledem tím básni Duši dal**
17.06.2024 13:56:10 | cappuccinogirl
Na žal pomáhá si zazpívat třeba tuhle rozvernou anglickou píseň. ;-)
https://youtu.be/_5W5Ys8JTy8?si=hA4w6SMBO0yKXwVY
25.06.2024 14:20:41 | Kozoroh 1
snad vyčistí to dno stoky,
ten poklad tu někde musí být
12.06.2024 23:35:49 | nerez
Ano, i na dně stoky může být ukrytý, vlastně bývá dost často právě tam, jenže v tom bahně, tolikrát uklouzneš, vratký nohy snadno i slabej proud ti podrazí, najít pevnou půdu pod nohama a díky tomu úsměv ztracenej, to je poklad nad poklady:-)*
13.06.2024 00:45:13 | cappuccinogirl
To mi připomíná F. Villona, kterého jsem poprvé uslyšel od vyučující v prváku a docela mě oslovila ta pravdu, surovost lidského bytí, které bylo popisováno v dekantní volbě slov. No má to tvoje dílko silné poslání.
11.06.2024 20:00:27 | Krahujec
Zatra díky, ani nevíš, ale vyvážils... :-)))
Fajn, že zrovna ve chvíli, kdy jsem dostala za jedno svý dílko "za ucho", ty přijdeš s takovou pochvalou, fakt dík:-)))
Já snad fakt začnu věřit na sílu Vesmíru:-)*
11.06.2024 20:05:02 | cappuccinogirl
bolavé, cappu... a nelehké, přemýšlím, jestli se i taková větev ještě zazelená, když se zasadí do té správné půdy???
09.06.2024 10:14:53 | Sonador
Taky nad takovými "větvemi" často přemejšlím, cítím lítost a smutek... ony asi taky, ale jinak, tak víc-do zlosti a zloby... Ale já bych i takové děsně ráda viděla zase s nějakým zeleným lístečkem, třebas malounkým a křehkým, už ten by ukázal, že ještě umí halouzka zabojovat... tu správnou půdu bych jí moc přála:-)*
09.06.2024 10:52:40 | cappuccinogirl
kámen sklo většinou tříští...
09.06.2024 00:40:31 | enigman
Tohle je, Eni, nějakej divnej kámen, je v něm trochu člověčiny, nějaké zapomenutě zbytkové, zrcadlo je z ní smutný, ale myslím, že sílu tříštit ta troska nemá... ale možná jo-sebe tříští, a ty úlomky maj hodně nepříjemně ostrý hrany a řežou, zevnitř...
09.06.2024 09:49:51 | cappuccinogirl
ST***
Tak si říkám ...
Jsi stále lepší a lepší.
A to mě vážně těší.
Měj se krásně.
Ať se Ti jenom daří.
08.06.2024 20:41:34 | Fialový metal
A já si zase říkám,
Fialovej motýlku,
že ty jseš pořád stejnej:-)
A to mne těší ccino-násobně:-)***
Včerejší báseňku prej psalo crazy-ccino,
tak nevím jestli to se mnou spíš nejde od desíti k pěti nebo z kopce:-)))
Ale furt lepší sešup z kopce než vejšlap do hebla:-)))
08.06.2024 20:45:43 | cappuccinogirl
Co tě tak naježilo ? Dcera ti představila "zeťáka" ? Text dobrý, ale tolik zloby;
to koukám ! :-))
08.06.2024 20:05:56 | Kan
Jezus, Kane, ale ta zloba není moje, k té
se neznám... ta je těch zombie kolem, co nějak dopředu vzdali život a otravujou si ho víc než je nevyhnutelný...Narážím na takový v poslední době nějak často...
08.06.2024 20:15:56 | cappuccinogirl
Nakonec jsi jim to nandala, ale nic jiného se s tím dělat nedá. :-))
08.06.2024 21:45:43 | Kan
Já vím...každý sám za sebe si rozhodne,
zda otevřenou dlaň, či zaťatou pěst,
zda úsměv, nebo škleb ukřivděnýho
zda ve zdar, či zmar věřit...
Každej svou cestou kráčí...:-)
08.06.2024 21:58:23 | cappuccinogirl
Uschlá větev
obrazí
v rytmu bez sazí.
To ona jen je stanicí
v odlehlém vesmíru
a dá impuls
vděčnosti i díků.
Aleluja.
Padá mír
bez otazníků.
08.06.2024 16:43:05 | mkinka
Uschlá větev je tou,
která ohrožuje vlastní zadek...
anděl strážnej by tak chtěl pomoct
ale dusí se pláčem
nad promarněnejma okamžikama toho,
kdo už neumí se smát
na lidi...
v sobě...
sobě...
Takoví nemají rádi svět
a trápí tím svý srdce...
To chřadne...hlaďme jej!
08.06.2024 16:51:28 | cappuccinogirl
Paměti si kopat hrob,
jako rpbocop
v zrcadle je jen snob
pár uštěpačných
chýb, len neurob...
Ten pomník...
08.06.2024 16:35:36 | Marcone
Přesně, tenhle hrob snad už ne člověk, ale robot kope...
zatra, já jsem tak ráda, že cejtim...ať mi ty emoce klidně blbnou hlavu, podrážej nohy, to je fuk, hlavně ať jsem furt tím člověkem, co ví, že má srdce, a že to srdce buší...pro to správný:-)
08.06.2024 16:57:59 | cappuccinogirl