Memories delete

Po březích tiché řeky
chodám tu sama celé věky
stromy mi poskytují nejčerstvější vzduch
není tu láska, nenávist - žádný ruch

Zemřela holka v zajetí holých stěn
stihla na ně napsat spoustu jmen
těch co milovala
těch co žádala
těch co obdivovala
těch co nenáviděla
těch co potkávala
těch co neznala
seděla čtouc jedno podruhém
zjistila, že žije ve světě ubohém
konečně zkrotila co v hlavě ji létalo
už dávno zabila vše co vzkvétalo

Zapoměla jména jenž napsala na zeď
chtěla se všech zbavit, tady a teď
nechtěla je znát, nechtěla je číst
věděla - jen živly je dokážou smíst

VODA naruší spoje omítky
jména nemají prostor pro námitky
tělem průhledným je dokonale smaže
v mraky se promění z beztvaré kaluže

VÍTR se na pozdrav se všemi políbí
zjistí jejich chuť a poté přislíbí
vyhlídku do dalékých údolí
v podobě prachu, který z nich sám nadrolí

OHEŇ pohladí před sladkou smrtí
svou temnou duši mým vzpomínkám nutí
za chvíli je zahalí černý povlak
po hluku a záři tu zbyl oblak

ZEMĚ by s radostí cokoli schovala
však nezničí zdi co jsem popsala
Proto její přednosti využila jsem ke snění
jený živel tu pro mě už není...