Prázdná
Prázdná
Ta nerovnováha,
co k zemi táhne.
Balanc, co tělem
víří a sípe.
Zavřela oči
a cítila zas holé stěny.
Zvláštní sny
pištících myší.
Exploze srdce
a kráter vyhoření.
Pomocná ruka
celý život
nutně chybí.
Tak brečí
a slzami plní stěny.
A když se jí někdo zeptá.
Jen mlčí.
Ona sama neví.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskTahle prázdná Prázdnota, temná jako povidla, a nekončící Nic, -jak asi tuší, každý z nás - někdy fyzicky až bolí. Ukrutně a strašně. Někdy ovšem mnohem víc,-a to je mi líto - zůstává na delší čas pro okolí skrytá -za úsměvy a líčidla - zakousnutá v duši.
11.06.2024 18:19:15 | Tom4594
Ano a děkuji za podporu.
11.06.2024 18:48:28 | mkinka
Proč brečet, když anděl ti k nohám spad? ;-)
10.06.2024 11:38:50 | Tomcat
Děkuji za podpůrný komentář.
10.06.2024 11:40:45 | mkinka
Život bez pomocný ruky znám... možná i proto vím, že slzy nejsou ani slabost, ani nepřítel...
Jitulko, drž se, pohlazení posílám.
10.06.2024 10:51:40 | cappuccinogirl
Děkuji.
10.06.2024 10:55:04 | mkinka
ST*
Harmonika tiká ...
Když hledá se
Vzlyká
Než najde harmonii ...
Ve zvonu bijícím z Malé Strany.
Ať se Ti daří Jiťo.
10.06.2024 10:44:48 | Fialový metal
Děkuji za srdečný komentář.
10.06.2024 10:45:22 | mkinka