Šavle a motyky

Motýlím lidem upadá kůže
do bolestných muk
a do záchvatů neúroz
tak by chtěli vlétat šantány
a zaposlechnout se slzami v dusivé lítosti
jak krutý je to život
nezapomeňte křehcí brkoslavové
že v jednotě zdeptaně zpíváme
avšak nás zabíjí šavle a motyky
je toho už jen na kost
a pod ním není nic než nic
žalujte Bohu
proč je příběh zděravělý mordům
a proč zde úpíme
a proč tu smrdíme pochroumaní
i hrůzyplně zanícení lhostejně.